Sezimovo Ústí je město v jižních Čechách se 7500 obyvateli, položené na řece Lužnici. Rozkládá se na spojnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi po obou stranách mezinárodní silnice E 55. Tato významná dopravní spojka rozděluje město na dvě části. Část historickou, zvanou Sezimovo Ústí I., a část novější, Sezimovo Ústí II.
Bohatství, které město získalo těžbou stříbra, padlo za oběť při husitských válkách. Město bylo obnoveno teprve v roce 1828. Nedaleko se zachovalo torzo Kozího Hrádku, národní kulturní památky, v němž se v letech 1412-1414 zdržoval reformátor Mistr Jan Hus. V Sezimově Ústí též bývalo sídlo druhého prezidenta ČSR dr. Edvarda Beneše, který je zde pohřben.
Současné Sezimovo Ústí je moderní město. Spolu se svým okolím patří k vyhledávaným turistickým místům, a to jak s ohledem na působivé přírodní prostředí, tak i díky historickému významu celé oblasti s řadou dochovaných památek.
Historie knihovny
Knihovnictví v Sezimově Ústí I. se datuje již od konce 19. století. V té době půjčoval knihy "Čtenářsko-ochotnický spolek". Půjčování knih se odehrávalo v soukromí. Po delší odmlce bylo knihovnictví znovu oživeno po roce 1945. Knihovna byla umístěna v budově MNV.
V roce 1956 byla přestěhována do "Kulturního domu". Další stěhování prodělala v roce 1961, kdy byla postavena nová budova MNV a knihovna se přestěhovala do původních prostor staré budovy. Ještě jedno stěhování se uskutečnilo v roce 1967. Knihovna byla umístěna do čtyř místností nové budovy MěNV, což značně vylepšilo její celkové uspořádání i výpůjční činnost. V těchto prostorách knihovna setrvala až do roku 2001.
Posledním významným krokem byla nová rekonstrukce radnice, při které došlo k uzavření knihovny a jejímu znovuotevření 1. července 2004.
Nynější prostory knihovny jsou umístěny v posledním patře nové moderní budovy. Tato je postavena v historické části města, nedaleko bývalého sídla dr. E. Beneše. Knihovna je veřejnou univerzální knihovnou, která slouží nejen občanům Sezimova Ústí, ale i čtenářům z Tábora, především pak ze Sídliště nad Lužnicí, které je nejblíže.
Automatizace v knihovně
V roce 1999 byl v knihovně zaveden automatizovaný knihovní systém LANius. Knihovna je vybavena pěti počítači. Dva z nich jsou určeny ke služebním účelům a další tři mají k dispozici čtenáři - Internet + On-line katalog.
V současné době používá knihovna novou verzi katalogu Clavius, na který město získalo grant z dotace VISK Ministerstva kultury. Knihy jsou půjčovány pomocí čárového kódu, snímaného scannerem.
